Hlavní menu

3. ZÁKLADNÍ INFORMACE



Terminologie

Taška se zvýšenou vodní drážkou: typ krytiny u které se v důsledku výše položené boční drážky odvádí srážková voda na vodní odtokovou plochu níže položených tašek.

Taška se sníženou vodní drážkou: typ krytiny s níže položenou vodní drážkou. Pokládáním na vazbu je srážková voda odváděna z boční drážky na vodní odtokovou plochu položených tašek.

Krycí šířka: celková (výrobní) šířka tašky zmenšená o šířku vodní drážky.

Závěsná délka: celková (výrobní) délka tašky zmenšená o šířku závěsného ozubu.

Hlava tašky: část tašky v místě závěsných ozubů.

Pata tašky s kulatým (rovným) řezem: část tašky v místě patního žebrování.

Sklon střechy: je sklon střešní konstrukce vůči vodorovné rovině. Velikost sklonu střechy je vyjádřena úhlem mezi vodorovnou rovinou a střešní plochou ve stupních (°), nebo jako stoupání střešní plochy od vodorovné roviny v procentech (%).

Nároží: je vnější šikmá průsečnice dvou střešních ploch.

Úžlabí: je vnitřní šikmá průsečnice dvou střešních ploch.

Hřeben: je vrcholová průsečnice dvou střešních ploch.

Okapová hrana: je spodní okraj střechy.

Štítová hrana: je boční okraj střešní plochy.

Větrání: je napojení vzduchové mezery na vnější nebo vnitřní prostředí.

Laťování: je vnější součást střešní konstrukce, na kterou se připevňuje nebo zavěšuje střešní krytina.

Kontralatě: položené souběžně na krokve jsou součástí střešní konstrukce. Jejich úkolem je kotvení doplňkové hydroizolační vrstvy, vytvoření vzduchové vrstvy.

Střešní plášť: část střechy tvořená nosnou konstrukcí střešního pláště, k níž jsou přiřazeny další vrstvy v závislosti na funkci pláště.

Dvouplášťová střecha větraná: střecha oddělují- cí chráněné (vnitřní) prostředí od vnějšího dvěma střešními plášti. Mezi jednotlivými plášti je vzduchová vrstva napojená na vnější prostředí.

Tříplášťová střecha větraná: střecha oddělující chráněné (vnitřní) prostředí od vnějšího třemi střeš- ními plášti. Mezi jednotlivými plášti je vzduchová vrstva napojená na vnější prostředí.

Doplňková hydroizolační vrstva (DHV): Doplňková hydroizolační vrstva (DHV) se zřizuje pod střešní krytinu jako doplňková opatření k ochraně proti vodě proniknuvší pod krytinu nebo zkondenzované na spodním líci krytiny. DHV se navrhuje podle části 2 Pravidel CKPT.

Fólie pro DHV: Jedno nebo vícevrstvé fólie s různými principy zajištění těsnosti proti vodě a propustnosti pro vodní páru. Fólie kontaktní - nepropustná pro vodu bez ohledu na to zda leží či neleží na podkladní vrstvě. Fólie nekontaktní - nepropustná pro vodu, pokud v konstrukci neleží na podkladní vrstvě, obvykle vyžaduje, aby pod ní byla provedena větraná vzduchová vrstva.

Tepelně izolační vrstva: vrstva zajišťující požadovaný teplotní stav vnitřního prostředí bránící zejmé- na nežádoucímu úniku tepla z objektu.

Bezpečný sklon krytiny (BSK): je sklon střešní plochy, při kterém je krytina v charakteristickém výseku střešní plochy bez prostupů a napojení těsná proti volně dopadajícímu dešti a volně stékající vodě.

Normy a předpisy

ČSN EN 490 Betonová krytina. Požadavek na výrobek.

ČSN EN 491 Betonová krytina. Zkušební metody.

ČSN EN ISO 9001:2015 Systém managementu kvality. Model zabezpečení kvality při výrobě, instalaci a servisu.

ČSN 73 1901 Navrhování střech - základní ustanovení.

Pravidla pro navrhování a provádění střech.

Předpisy výrobce - Technická příručka.




předchozí stránka | obsah | další stránka