Hlavní menu

3. ZÁKLADNÍ INFORMACE



Terminologie

Klempířské konstrukce pro odvodnění střech - žlaby, které zachycují vodu stékající ze střešních ploch, a svody, které odvádějí vodu ze žlabů na terén nebo do kanalizace.

Podstřešní žlab - speciální žlab umístěný do prostoru mezi pojistnou hydroizolaci a krytinu.

Podokapní žlab - žlab umístěný po obvodě objektu. Společně s vnějším odpadním potrubím odvádí srážkovou vodu.

Nástřešní žlab - je umístěn na bedněném okraji střechy, je opatřen vodní drážkou, která musí končit výše než přední žlabová návalka.

Mezistřešní žlab - je umístěn uvnitř půdorysu v prostoru mezi střechami.

Nadřímsový, zaatikový žlab - žlab krytý římsou, příp. atikou

Taška se zvýšenou vodní drážkou: typ krytiny u které se v důsledku výše položené boční drážky odvádí srážková voda na vodní odtokovou plochu níže položených tašek.

Krycí šířka: celková (výrobní) šířka tašky zmenšená o šířku vodní drážky.

Závěsná délka: celková (výrobní) délka tašky zmenšená o šířku závěsného ozubu.

Hlava tašky: část tašky v místě závěsných ozubů.

Pata tašky s kulatým (rovným) řezem: část tašky .v místě patního žebrování.

Sklon střechy: je sklon střešní konstrukce vůči vodorovné rovině. Velikost sklonu střechy je vyjádřena úhlem mezi vodorovnou rovinou a střešní plochou ve stupních (°), nebo jako stoupání střešní plochy od vodorovné roviny v procentech (%).

Nároží: je vnější šikmá průsečnice dvou střešních ploch.

Úžlabí: je vnitřní šikmá průsečnice dvou střešních ploch.

Hřeben: je vrcholová průsečnice dvou střešních ploch.

Okapová hrana: je spodní okraj střechy.

Štítová hrana: je boční okraj střešní plochy.

Větrání: je napojení vzduchové mezery na vnější nebo vnitřní ovzduší.

Laťování: je vnější součást střešní konstrukce, na kterou se připevňuje nebo zavěšuje střešní krytina.

Kontralatě: položené souběžně na krokve jsou součástí střešní konstrukce. Jejich úkolem je kotvení pojistné hydroizolace, vytvoření vzduchové vrstvy.

Střešní plášť: část střechy tvořená nosnou konstrukcí střešního pláště, k níž jsou přiřazeny další vrstvy .v závislosti na funkci pláště.

Dvouplášťová střecha větraná: střecha oddělující chráněné (vnitřní) prostředí od vnějšího dvěma střešními plášti. Mezi jednotlivými plášti je vzduchová vrstva napojená na vnější prostředí.

Tříplášťová střecha větraná: střecha oddělující chráněné (vnitřní) prostředí od vnějšího třemi střešními plášti. Mezi jednotlivými plášti je vzduchová vrstva napojená na vnější prostředí.

Pojistná hydroizolační vrstva (PHI): vrstva chránící stavební konstrukci nebo prostředí před vodou v případě poruchy hlavní hydroizolační vrstvy.

Pojistná hydroizolace kontaktní: pojistná hydroizolace nepropustná pro vodu bez ohledu na to, zda leží či neleží na podkladní vrstvě.

Pojistná hydroizolace nekontaktní: pojistná hydroizolace nepropustná pro vodu, pokud v konstrukci neleží na podkladní vrstvě, ale je zavěšená, obvykle vyžaduje, aby pod PHI byla provedena větraná vzduchová vrstva.

Tepelně izolační vrstva: vrstva zajišťující požadovaný teplotní stav vnitřního prostředí bránící zejména nežádoucímu úniku tepla z objektu.

Bezpečný střešní sklon (BSS): je nejmenší sklon skládané krytiny, zajišťující její nepropustnost vůči srážkové vodě v obvyklých klimatických podmínkách.

Normy a předpisy

ČSN EN 490 Betonová krytina. Požadavek na výrobek.
ČSN EN 491 Betonová krytina. Zkušební metody.
ČSN EN ISO 9001:2009 Systém managementu kvality. Model zabezpečení kvality při výrobě, instalaci a servisu.
ČSN 73 1901 Navrhování střech - základní ustanovení.
ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí

Pravidla pro navrhování a provádění střech.
Předpisy výrobce - Technická příručka.




předchozí stránka | obsah | další stránka