Hlavní menu

2.1 Tepelné mosty a jejich vliv na kvalitu stavby

Pojem tepelný most šířeji pojato označuje každé místo, v němž dochází ke zvýšenému tepelnému toku. Má však také užší význam, kdy označuje pouze místo v jedné konstrukci, ve kterém dochází ke zvýšenému tepelnému toku, ostatní tato místa, tedy napojení jednotlivých konstrukcí (stěna a okno, stěna a podlaha apod.) se pak nazývají tepelnou vazbou.

Tepelné mosty lze rozdělit podle způsobu předávání tepla na konvektivní, kdy zvýšený tepelný tok vzniká prouděním (ve stavebnictví obvykle vzduchu), a konduktivním, tedy kdy tepelný most vzniká vedením tepla.

Další rozdělení tepelných mostů je podle četnosti na tepelné mosty nahodilé a tepelné mosty systematické, podle velikosti na tepelné mosty bodové a tepelné mosty lineární.

Tepelné mosty v konstrukcích mají negativní vliv na stavbu hned z několika důvodů. Zvyšují tepelnou ztrátu a tím i potřebu tepla na vytápění. Jejich vliv je v tomto směru poměrně značný, neboť se vzrůstajícími požadavky na tepelný odpor konstrukce tepelné mosty procentuálně činí větší tepelné ztráty. Tepelné mosty způsobují lokální snížení povrchové teploty konstrukce, čímž vzniká riziko bujení plísní. Mezi další negativa patří zvýšená kondenzace vodní páry v konstrukci, což může mít nepříznivý vliv na zabudované materiály organického původu. Zejména u dřeva hrozí napadení hnilobou či jinými houbami. Mezi extrémní, nikoliv však ne neobvyklé případy lze počítat kondenzaci vodní páry ve vytrubkování rozvodů elektroinstalace. Ta na vedení pod vodní hladinou není pochopitelně v obytném domě navrhována. Výsledkem mohou být úrazy elektrickým proudem či dokonce vyhoření elektroinstalace, v krajním případě i celé budovy.




předchozí stránka | obsah | další stránka