Druhy malt: Jak se v nich vyznat, kterou na co potřebujete a proč

Zdicí malta, jádrová omítka, zakládací malta nebo lepidlo. Názvy na obalech se liší, všechny tyto výrobky však patří do jedné rozsáhlé rodiny maltových směsí. Rozdíly najdete ve složení, vlastnostech i použití, a nelze je proto libovolně zaměňovat. Jak vybrat správnou směs a spočítat, kolik jí budete potřebovat?

INFORMACE: Pod pojmem malta si většinou představíme směs, kterou se pojí cihly nebo zdicí bloky. Ve skutečnosti je však tento pojem podstatně širší. Mezi maltové směsi patří nejen materiály určené ke zdění, zakládání první řady zdiva, ale také k omítání nebo lepení kontaktní izolace, obkladů a dlažeb. Omítka je prostě malta určená k omítání a lepidlo používané při tenkovrstvém zdění je z technického hlediska stále zdicí maltou. Označení jednotlivých výrobků tedy napovídá především to, k jakému účelu byly navrženy a jakým způsobem se zpracovávají.

Základ každé malty tvoří kamenivo, pojivo a voda. K nim výrobce přidává další příměsi a přísady, které upravují výsledné vlastnosti.

„Kamenivo vytváří kostru směsi, pojivo jí dodává pevnost a přísady ovlivňují například přídržnost, zpracovatelnost, schopnost zadržovat vodu nebo odolnost proti vlhkosti. Poměr jednotlivých složek a volba přísad se vždy odvíjejí od toho, k čemu má být malta použita a jaké funkce má plnit,“ vysvětluje technolog společnosti KM Beta Ing. Petr Zlámal, Ph.D.

Při výběru je rozhodující způsob použití. Malta určená pro klasické zdění plných cihel musí mít jiné vlastnosti než tenkovrstvá malta pro přesné vápenopískové bloky. Jiné požadavky platí také pro jádrovou omítku, potěr nebo lepidlo na obklady.

„Na pohled mohou být suché směsi podobné, ale po rozmíchání a zabudování mají plnit odlišné úkoly. Nestačí proto vybírat jen podle pevnosti nebo ceny. Nejdříve musíme vědět, na jaký podklad bude směs nanesena, v jaké tloušťce a čemu bude hotová konstrukce vystavena,jaký účel bude plnit“ upozorňuje technolog.

ZAJÍMAVOST: Jak se liší beton od malty? Obě směsi obvykle obsahují kamenivo, pojivo a vodu. Přesto nejde o dva názvy stejného materiálu. Rozdíl spočívá ve složení, velikosti použitého kameniva, požadovaných vlastnostech i funkci v konstrukci. Beton se používá především pro vytváření konstrukčních prvků, například základů, stropů, sloupů nebo nosných desek. Beton obvykle vytváří samotný statický prvek. Malta naproti tomu nejčastěji spojuje jednotlivé zdicí prvky, vyrovnává podklad, vytváří povrchovou vrstvu nebo k podkladu něco připevňuje,“ shrnuje Petr Zlámal.

Také u malt může být požadována vysoká pevnost, není však jejich jedinou důležitou vlastností. Například zdicí malta musí bezpečně přenášet tlakové zatížení, zároveň ale nesmí být ve vztahu ke zdicím prvkům nepřiměřeně tuhá.

„Zdicí malta musí přenést tlak, ale současně umožnit určité dotvarování zdiva bez vzniku trhlin. Proto neplatí, že čím pevnější maltu použijeme, tím bude výsledek automaticky lepší. Vlastnosti malty musí odpovídat vlastnostem zdicího prvku,“ zdůrazňuje technolog KM Beta.

Cementová, vápenocementová, vápenná nebo sádrová? Druhy malt podle pojiva

Vlastnosti malty výrazně ovlivňuje použité pojivo. Každý typ se hodí pro jiné prostředí a jiný způsob použití.

cementová malta

Cementové malty dosahují vysoké pevnosti a dobře odolávají mechanickému namáhání i vlhkosti. Používají se při zdění většiny zdicích prvků i kamene a všude tam, kde je důležitá především pevnost a odolnost a zatížení vlhkostí napr. soklové zdivo a sklepy. Do této skupiny patří například cementové zdicí malty ZM 901 a ZM 902 s pevností v tlaku 10, respektive 15 N/mm².

vápenocementová malta

Vápenocementové malty představují kompromis mezi pevností, pružností a zpracovatelností. Proto se běžně používají pro zdění i omítání. Cement se podílí především na pevnosti, zatímco vápno zlepšuje zpracovatelnost a činí maltu pružnější. To je důležité zejména u konstrukcí, které se po dokončení ještě mírně dotvarují. Příkladem je zdicí malta ZM 903 nebo ruční jádrová omítka OM 203.

vápenná malta

Vápenné malty mají nižší pevnost, jsou však pórovité, pružné a velmi dobře propouštějí vodní páru. Uplatňují se zejména při obnově historických staveb a v konstrukcích, kde není požadována vysoká pevnost. Díky pórovité struktuře dokážou přijmout část vlhkosti ze vzduchu i ze zdiva a následně ji uvolnit do okolního prostředí, takže umožňují zdivu vysychat. Tuto vlastnost si zachovají jen s paropropustnou povrchovou úpravou, například vápenným nátěrem. KM Beta nabízí například vápennou zdicí maltu ZM 909 a vápennou jádrovou omítku OM 204.

sádrové a sádrovápenné malty

Sádrové a sádrovápenné směsi se používají především v interiéru. Umožňují vytvářet hladké povrchy a dobře se zpracovávají. Díky pórovité struktuře dokážou při zvýšené vlhkosti vzduchu část vlhkosti pojmout a v suchém prostředí ji opět uvolnit, a pomáhají tak vyrovnávat vlhkost v místnosti. Nejsou však určeny do trvale vlhkého prostředí ani pro libovolné venkovní použití. Také u nich proto musí výběr odpovídat podkladu a podmínkám konkrétní stavby. Ze sádrových směsí nabízí KM Beta například bílou stavební a modelářskou sádru SP 110. Také vyrábí speciální druh sádry „tzv. alfa sádru“ která je určená na výrobu samonivelačních potěrů a stěrek, produkty pod označením SP 120 a SP 115.

Druhy malt podle použití

Pro člověka, který se chystá zdít nebo omítat, je praktičtější rozdělit maltové směsi podle práce, kterou mají na stavbě vykonat. Jednotlivé výrobky se totiž liší nejen pevností, ale také zrnitostí, doporučenou tloušťkou vrstvy, schopností zadržovat vodu nebo způsobem nanášení.

„Rozdíl mezi jednotlivými maltovými směsmi není pouze v základních surovinách. Často ho vytvářejí právě přísady, které upravují vlastnosti malty pro konkrétní způsob použití,“ vysvětluje Petr Zlámal.

zakládací malta

Zakládací malta slouží k uložení první řady zdicích prvků a k vyrovnání nerovností základové desky. Vytváří přesnou vodorovnou rovinu, na které lze následně pokračovat tenkovrstvým zděním. Běžné zdicí lepidlo ji nemůže nahradit, protože tenká spára nedokáže vyrovnat větší výškové rozdíly. Pro pórobeton a pálené keramické zdivo je určena zakládací malta ZM 910, pro vápenopískové a betonové bloky zdicí a zakládací malta ZM 920.

klasická zdicí malta

Používá se například pro plné cihly, betonové bloky a další rozměrově méně přesné prvky. Nerovnosti jednotlivých kusů vyrovnává silnější maltové lože, obvykle přibližně jeden centimetr. Pro běžné zdění plných cihel, betonových bloků a tvárnic nabízí KM Beta vápenocementovou zdicí maltu ZM 903 v základní a jemnější variantě.

tenkovrstvá zdicí malta

Moderní broušené cihly a vápenopískové bloky mají přesné rozměry. Není proto nutné ukládat je do centimetrového maltového lože. Spojují se tenkovrstvou zdicí maltou, pro kterou se běžně používá označení lepidlo. Konkrétní směs se vybírá podle materiálu a způsobu nanášení. ZM 921 je určena pro tenkovrstvé zdění vápenopískových a betonových bloků. U broušených cihelných bloků lze použít ZM 911 pro celoplošné nanášení nebo ZM 912, která se nanáší pouze na žebra.

omítkové malty

Omítkové malty chrání povrch zdiva, vyrovnávají jeho nerovnosti a připravují ho pro konečnou úpravu. Současně mohou plnit estetickou, tepelněizolační nebo sanační funkci. Jádrová omítka vytváří základní vyrovnávací vrstvu. Příkladem je ruční vápenocementová omítka OM 203. Jednovrstvá omítka JM 303 umožňuje při vhodném podkladu vytvořit hotový povrch bez samostatné jádrové a štukové vrstvy. Jako jemná finální úprava před malováním slouží vnitřní štuková omítka JM 301 nebo vnější štuková omítka JM 302.

sanační a opravné malty

Sanační malty se používají na vlhké nebo solemi zatížené zdivo. Jejich vysoká pórovitost umožňuje odpařování vlhkosti ze zdiva a zároveň poskytuje prostor pro krystalizaci solí, takže krystalizační tlak omítku nepoškodí a na povrchu se netvoří výkvěty. KM Beta nabízí jádrovou sanační odvlhčovací omítku OS 401 a jemnou sanační odvlhčovací omítku OS 402. Pro opravy lze podle typu poškození použít například opravnou maltu pro omítky OM 211 nebo cementovou maltu pro opravy betonu OM 212. Ani tyto výrobky nelze nahrazovat běžnou zdicí nebo omítkovou maltou.

potěrové malty

Potěry vytvářejí podkladní nebo roznášecí vrstvu podlahy. Musí splňovat jiné požadavky než zdicí či omítkové směsi, zejména z hlediska pevnosti, rovinnosti, smršťování a předpokládaného zatížení. Základní řadu KM Beta tvoří cementové potěry CP 101, CP 102 a CP 103 s rozdílnou pevností. Pro podlahové vytápění lze použít také samonivelační sádrový potěr SP 120, který dokonale obteče topné trubky a díky tomu zajišťuje rychlý a rovnoměrný přenos tepla.

lepicí malty na obklady a dlažbu

Také lepidla na keramické obklady a dlažbu patří mezi maltové směsi. Liší se přídržností, pružností, skluzem i odolností proti působení vody a teplotních změn. KM Beta nabízí například standardní lepidlo LM 702 třídy C1T a lepidlo LM 704 třídy C2T pro náročnější použití. Pro lepení a stěrkování tepelněizolačních desek je určena hmota LM 710 a univerzální LM-711.

Omítáme. Jádrová omítka versus zdicí malta

Jádrová omítka i zdicí malta obsahují kamenivo, pojivo, vodu a přísady. Liší se však poměrem jednotlivých složek a vlastnostmi, které musí po zpracování splnit. Zdicí malta spojuje cihly nebo bloky, přenáší tlakové zatížení a současně umožňuje určité dotvarování zdiva. Jádrová omítka se nanáší na povrch stěny, vyrovnává její nerovnosti a chrání zdivo. Musí mít dobrou přídržnost, snadno se nanášet a při vysychání nepraskat.

„Rozdíl mezi jádrovou omítkou a zdicí maltou je především v přísadách a výsledných vlastnostech. Každá směs je navržena pro jiný způsob zpracování a jiné namáhání,“ vysvětluje Petr Zlámal.

Zdicí maltu proto nelze automaticky použít místo omítky ani naopak. Jaké druhy omítky lze použít na zeď?

jádrová omítka

Vytváří základní vyrovnávací vrstvu a používá se zejména na nerovné zdivo. Může být nanášena v jedné nebo více vrstvách a zpravidla se následně překrývá štukem nebo jinou konečnou úpravou. Ruční vápenocementová omítka KM Beta OM 203 je dostupná ve třech zrnitostech – jemné, základní a hrubé.

jednovrstvá omítka

Spojuje vyrovnávací a konečnou vrstvu. JM 303 je vápenocementová omítka určená pro ruční i strojní zpracování ve vnitřním a vnějším prostředí. Na dostatečně rovném podkladu umožňuje vytvořit hotový povrch v jedné vrstvě.

štuková omítka

Jemná vrstva nanášená na vyzrálou jádrovou omítku. Sjednocuje povrch a připravuje ho pro malování. Pro vnitřní použití je určena vápenná štuková omítka JM 301, pro vnější povrchy vápenocementová JM 302. Pokud je potřeba opravit popraskanou omítku, je vhodná OM 211.

sanační a tepelněizolační omítka

Sanační omítky jsou určeny především pro vlhké a zasolené zdivo. V nabídce je jádrová sanační odvlhčovací omítka OS 401 a jemná sanační odvlhčovací omítka OS 402. Tepelněizolační omítka TO 502 pomáhá zlepšit tepelnětechnické vlastnosti konstrukce při zachování její paropropustnosti.

TIP: Pokud hledáte konkrétní maltovou směs nebo si nejste jistí výběrem, obraťte se na regionální manažery KM Beta. Poradí s vhodným řešením pro váš projekt a pomohou zjistit, kde je vybraný materiál skladem.

Kolik materiálu je vhodné koupit?

Potřebné množství materiálu si snadno spočítáte v naší webové aplikaci Kalkulačky materiálu. Během 3 minut získáte orientační přehled o spotřebě i ceně materiálu. Služba je zdarma a nezávazná.

Často se ptáte:

Co je malta?

Malta je směs kameniva, pojiva, vody a přísad upravujících její vlastnosti. Používá se ke zdění, omítání, zakládání zdiva, vyrovnávání povrchů nebo lepení.

Jak se malta liší od betonu?

Beton zpravidla obsahuje hrubší kamenivo a vytváří samotný konstrukční prvek. Malta nejčastěji spojuje zdicí prvky, vyrovnává podklad nebo vytváří povrchovou vrstvu.

Jak dlouho schne malta?

Doba závisí na druhu směsi, tloušťce vrstvy, teplotě a vlhkosti. U omítek lze orientačně počítat s jedním dnem zrání na každý milimetr vrstvy.

Jaký je rozdíl mezi jádrovou omítkou a zdicí maltou?

Zdicí malta spojuje cihly nebo bloky a přenáší zatížení. Jádrová omítka vyrovnává a chrání povrch zdiva. Liší se složením i přísadami, a proto je nelze zaměňovat.