Zateplení domu? Plní hned několik funkcí, nepodceňte žádnou z nich

Čím začít? Vědět, čeho chceme dosáhnout

Jak velkých úspor chceme dosáhnout, jaké budou naše platby za energie. Touto rozvahou by mělo začínat každé plánování zateplování. Z čeho vycházet? Pro nově vznikající budovy je dnes nutné mít Průkaz energetické náročnosti budovy, zkráceně energetický štítek. Ten je ale primárně určen jako podklad pro to, abyste měli představu, kolik budete platit za užívání. To, kam konkrétní stavba bude na škále tříd od A do G patřit, totiž ovlivňuje kromě zateplení také systém vytápění, způsob přípravy teplé vody, osvětlení a další faktory.
Pokud se bavíme přímo o parametrech izolace, pak vhodnější je zabývat se pojmy nízkoenergetický a pasivní dům. Do první kategorie jsou řazeny stavby, jejichž roční spotřeba tepla na vytápění je do 50 kWh/m2. O pasivních domech pak hovoříme tehdy, pokud tato hodnota nepřesáhne 15 kWh/m2. Mít nízkoenergetický dům není mantra, rozhodně je ale dobré se k němu přibližovat. Investice do správně provedených úsporných opatření se vracejí velmi rychle.

Úplné minimum? Sledujte rosný bod
Tlak, teplota, rosný bod. Není to tak dávno, co tyto informace každé ráno hlásili v rozhlase. Znalosti o tom, co je rosný bod, se ale každému, kdo řeší zateplení, vyplatí oprášit. Jde o teplotu, při které je vzduch zcela nasycen vodní parou a už nezvládne více absorbovat. Tehdy přichází ke slovu kondenzace, kdy vodní pára získává podobu kapek vody. A ty ve zdivu nepotřebujete. 
Odtud se také odvíjí hodnota minimální tloušťky izolace. Na složence poznáte i deset centimetrů polystyrenu, ale reálných úspor se nejspíše nedočkáte. Hrozí vlhkost ve zdivu, plísně, zdravotní rizika, poškození nosné konstrukce… Rosný bod je potřeba posunout do vrstvy izolantu. K tomu potřebujeme znát křivku prostupu tepla konstrukcí. Na její znázornění jsou k dispozici online kalkulačky, jediný správný postup ale je obrátit se na energetické specialisty.

Manuály ke stavbě

pro majitele domu

Průvodce na cestě k vlastnímu úspornému bydlení

Stáhnout PDF

Co potřebujeme zjistit? Jak těsná je naše obálka

Kolik tepla nám unikne z domu ven. Tak se ve stručnosti dá popsat tepelná ztráta budovy. Ta nám pak řekne, jak výkonný zdroj tepla potřebujeme a jaká bude spotřeba. Udává se v kW, jako jednotka času se bere hodina. Správný výpočet musí zahrnout celou obálku domu. Tedy nejen stěny a okna, ale také stropy, podlahy či střechu. 
A aby byl výčet faktorů kompletní, vypočítává se pro různé teploty. Pro většinu území se bere jako referenční teplota -12 °C, pro výše položené oblasti je to -15 °C, v případě hor pak -18 °C. Identické domy na jižní Moravě a v Krkonoších tak mají odlišnou hodnotu tepelné ztráty.

Dokonalost je v detailu. Proto nad vším ční jedno číslo

V úvodu jsme mluvili o tom, že univerzální rada ohledně šířky izolantu není. A platí to. Je ale jedno číslo, které je dobré respektovat. „Jedna věc je minimální síla izolace, aby byly splněny požadavky na úsporný provoz a rosný bod se posunul do izolantu. I pokud výpočet stanoví méně, je vhodné zvolit izolaci alespoň 20 centimetrů,“ říká hlavní technolog KM Beta Ing. Jakub Hemza. 
Jsou pro to dobré důvody – třeba v podobě instalace předokenních žaluzií, předsazené montáže oken nebo mnoha neočekávaných detailů, které se často řeší až v samotném průběhu stavby. „Vždy je dobré mít rezervu pro případy, kdy je nutné kvůli instalacím materiál izolace ubírat. Pokud ji nemáme, zaděláváme si na vznik tepelných mostů,“ vysvětluje.

Potřebuju vůbec zateplovat? Alternativní způsoby

 
Cihlový blok se systémem dutin, na první pohled standardní produkt. Uvnitř je ale vyplněn izolantem. Jednovrstvé zdivo, které se už nezatepluje. Plní vše, co od zdiva očekáváme – tedy únosnost a požární odolnost. K tomu přidává tepelný odpor, dobrou akumulaci tepla a vysokou paropropustnost. Na první pohled ideální řešení. V praxi to ale už může dopadnout jinak.
Projekt je jedna věc, jeho realizace – ať už se stavební firmou nebo svépomocí – věc druhá. Prasklina vzniklá špatnou manipulací, drážkování nerespektující konstrukci, neznalost postupů. U klasického zdiva tyto nedostatky odstraní zateplovací vrstva. U jednovrstvého tím ale často vzniká tepelný most, který se projeví sice se zpožděním, o to však důrazněji. „Je dobré mít na paměti, že tepelná izolace má mimo jiné ochránit nosné části. V konstrukci sice může voda kondenzovat, ale jen pokud je zaručena kladná bilance – tedy že se jí za daný časový úsek více odpaří, než kolik ji zkondenzuje. Zároveň musí být vody méně, než činí množství stanovené podle hmotnosti konstrukce. Dobře spočítané a kvalitně realizované zateplení tyto podmínky splní vždy,“ přidává často opomíjený fakt Ing. Jakub Hemza.