Jak ušetřit za vytápění a provoz domu? Nejlepší je nic takového neřešit – být „pasivní“

Zjistěte cenu

materiálu

pro stavbu

Chci zjistit cenu

POZOR: Od začátku loňského roku se zpřísnily podmínky pro výstavbu. Novostavby již musejí v rámci Průkazu energetické náročnosti budovy spadat alespoň do klasifikační třídy B, což v podstatě znamená provedení v nízkoenergetickém standardu.

„Vzhledem k tomu už není prostor pro improvizaci. Je nutné mít dobrý architektonicko-stavební koncept budovy, zvolit účinné technologie i materiály a využít obnovitelné zdroje,“ říká technický konzultant KM Beta Vlastimil Sova. Podle něho se už tak vyplatí mít vyšší ambice – stanovit si jako cílový stav rovnou pasivní dům. „Případné vícenáklady se pohybují v jednotkách procent, což znamená téměř okamžitou návratnost během jedné či dvou sezon,“ dodává.

POJMY: Za nízkoenergetický dům se považuje takový, jehož spotřeba energie na vytápění se pohybuje v rozmezí od 15 do 50 kWh/m2 za rok. Pod 15 kWh/m2 pak hovoříme o pasivním domě. Tématem domů s téměř nulovou spotřebou se dlouhodobě zabývá odborné neziskové sdružení Centrum pasivního domu. Členem centra je i naše společnost KM Beta.

První kroky ke stavbě pasivního domu: místo, orientace a tvar

Jako první přichází ke slovu architekt. Ten musí posoudit situaci přímo na místě, pracovat s orientací stavby ke světovým stranám, optimalizovat tvar a vyřešit dispozici. A jaký je ideální stav?

Jdeme na obvodový plášť. Jaký materiál je nejvhodnější?

Nejlevnější energie je ta, která se nemusí kupovat a platit. Tepelně-izolační schopnosti a těsnost obálky domu jsou tak prioritou další fáze. „Čím větší pozornost tomuto kroku věnujeme, tím méně musíme následně investovat do technologií,“ doplňuje Vlastimil Sova.

Pokud jde o stěny, jeví se jako velmi výhodné použití vápenopískového zdícího systému Sendwix. „Má velkou hmotnost, akumuluje teplo, v létě udrží chlad. Kromě toho nabízí nadstandardní akustické parametry. Pro investora, ať už individuálního nebo z řad developerů, je pak rozhodujícím argumentem i jeho vysoká pevnost. Za nosnou je u tohoto materiálu považována už stěna o tloušťce 150 milimetrů,“ shrnuje výhody systému Sendwix Vlastimil Sova.

Co to znamená v praxi? Na dům v nízkoenergetickém standardu postačí například kombinace 150 mm zdících bloků Sendwix a k tomu 240 milimetrů minerální izolace. Celkově tedy 39 centimetrů. Pro dosažení dílčího parametru pro pasivní dům pak stačí izolant posílit o 60 milimetrů. Vnější stěna má v tomto případě 45 centimetrů. To je v rámci zděných staveb bezkonkurenční hodnota. „Na stejném půdorysu tak získáme větší vnitřní prostor,“ podotýká Vlastimil Sova.

Důležitým tématem jsou i okna a jejich zasklení. Jen samotné trojsklo nestačí, u pasivních domů se používá předsazená montáž. „Logicky tak na stavbu pasivního domu není optimálním řešením jednovrstvé zdivo s integrovanou izolací,“ doplňuje Vlastimil Sova. Vícevrstvé zdivo je vhodnější i z dalších důvodů – oddělená izolace je lépe kontrolovatelná, tím pádem se snižuje riziko tepelných mostů.

Zajímavost: Pokud si občas říkáte, co by se stalo v případě výpadku energetické sítě, nabízíme odpověď. V pasivním domě ze zdiva Sendwix při venkovní teplotě mínus pět stupňů trvá pokles té vnitřní o jeden jediný stupeň až čtyři dny…

Zdroje tepla a větrání 

Poslední kapitolou jsou technologie – zdroj tepla a řízené větrání. „Když přemýšlím v konceptu pasivního až nulového domu, logicky počítám s obnovitelnými zdroji energie. V praxi to znamená zapojení fotovoltaiky, tepelného čerpadla, případně využití biomasy,“ poukazuje na variabilitu ve výběru Vlastimil Sova. Samozřejmostí je pak rekuperace – řízené větrání se zpětným ziskem tepla.
 

Zjistěte cenu

materiálu

pro stavbu

Chci zjistit cenu